Jakub Chrudina - fotoblog

Noční Kněhyně

„Nechceš jít v noci na hory?“ Věta, která u mě nemůže mít jinou, než kladnou odezvu. Co kladnou, přímo nadšenou! Byl počátek července, prodloužený víkend dík státnímu svátku. Což jsem, jako čerstvě pracující, ocenil. Bohužel panovaly vysoké teploty, proto padl návrh na noční výšlap. Chvíli se s kamarádem Tomem domlouváme, kam vyrazíme. Nakonec padne volba na Kněhyni.

MapaPůvodně jsme měli vyrazit tak, abychom stihli západ slunce, který v tu dobu je asi v 21h. Díky zdržení Toma s dalším kamarádem Honzou ale dojíždíme pod hory podstatně později. Rozhodli jsme se jít z Čeladné, nikoliv z Kunčic pod Ondřejníkem z důvody lepší cesty. Z Čeladné vede po vrstevnici až na rozcestí Pod Malou Stolovou asfaltka, když to z Kunčic cesta vede pěkným krpálem, kamenitým a těžko schůdným. Hlavně dolů a po tmě…

Po 20h vycházíme z Čeladné a v poklidu nastupujeme na trasu. Horko už není tak velké, jako přes den, takže se nám jde fajn. Dojdeme na rozcestí a opouštíme asfaltku. Pak pořádný krpál a jsme na Kněhyni. Přesněji, nejsme na jejím úplném vrcholu, ale na místě, odkud máme krásný výhled na Ondřejník a do roviny. Však už jsem tady byl před dvěma roky s Verčou, nešel jsem do neznáma.

Konec "modré hodinky", pohled na Ondřejník, Frýdlant, Frýdek Místek , vzadu je vidět Ostrava Konec "modré hodinky", pohled na Ondřejník, Frýdlant, Frýdek Místek , vzadu je vidět Ostrava

Dorazili jsme místo západu slunce na konec modré hodinky, zhruba ve 22h. Rychle rozbalit stativy, foťáky a vytěžit z toho, co půjde. Pak najednou padne úplná tma. Je to hodně zvláštní pocit, stát tady na vrcholu v té černočerné tmě. Dávám návrh, abychom počkali na měsíc. Jenže se objevují mraky. Rozhodneme se čekat do 23h, pak zjišťujeme, že měsíc nám stejně zacloní Lysá hora. Déle se čekat nikomu nechce, tak nastupujeme za tajemné černočerné tmy zpáteční cestu.

...a pohled na Frenštát pod Radhoštěm ...a pohled na Frenštát pod Radhoštěm

V duchu si říkám, že sestup bude zajímavý. Jak se dostaneme z Kněhyně, už to půjde. Občas někdo lehce zakopne, ale dostáváme se dolů dobře, jen já si pořídím šrám, který je na noze viditelný ještě teď 🙂 A to vůbec nevím, kde jsem k němu přišel! Po sestupu následuje kousek cesty místem, které jsme si pojmenovali na „Černý les“, takový nepříjemný, strašidelný úsek. Ale už se tam jde oproti samotnému sestupu z Kněhyně daleko lépe. A pak stojíme zase na asfaltce, jsme na rozcestí Pod Malou Stolovou.

Poslední ozvěny dne. Na obzoru září Ostrava, pod námi jsou Kunčice pod Ondřejníkem. Poslední ozvěny dne. Na obzoru září Ostrava, pod námi jsou Kunčice pod Ondřejníkem.

Dále už to je jen příjemná noční procházka, byť v té tmě docela strašidelná, jako ostatně pořád od počátku tmy. Tři chlapi jak hora a stejně je to zvláštní pocit takhle v noci na horách 🙂 O kus dál potkáváme starší pár, který si v noci také vyrazil na hory, nejspíše ale jdou na Pustevny. Už z dálky je prozradí čelovky. Pak se ukáže měsíc a já lituju, že ještě nejsme na vrcholu. Scházíme do Čeledné, sedáme do auta a o půl druhé v noci odemykám v Havířově byt.

Štítky: