Jakub Chrudina - fotoblog

Podzimní Krkonoše a Jizerky

Úterý – Bukovec, Jizerky

Dnes má být až do odpoledne podle předpovědi má být slunečno, lehké mraky, na focení ideální počasí. Jenže mi se nikam nechce. Po snídani se ale při  pohledu ven rozhoduji pro lehčí trasu Jizerkami. Opět v poledne vyrážím směr Mýtiny a dál po červené. Martinským údolím podle Jizery a pak na Jizerku. Dál se uvidí.

Je krásný podzim, opravdu pravé babí léto. Ale když už jdu kolem Jizery, začíná se zatahovat. Na rozcestí červené a zelené si dávám pauzu, dnes mi to moc nešlape. Během zastávky koukám na rozcestník a vidím najednou, kolik km to mám na Bukovec. A dochází mi, že na Bukovci jsem nikdy nebyl. Ani jsem snad nevěděl, že tam vede cesta. Ona to totiž není běžně značená turistická cesta, ale žlutě-zelená naučná stezka! Další cíl cesty je tedy jasný.

Před výstupem na Bukovec se podívám do starého čedičového lomu na jeho úpatí a pak stoupám prudkým kopcem vzhůru. Cestou zastavuji na vyhlídce, pohledy na Jizerky i Krkonoše jsou krásné, ale na focení to není, překáží větve. A navíc je zase zataženo. Dolezu na vrchol Bukovce a po cestě si říkám, že jméno sedí, les je samý buk. Hluboko pod sebou mám jako na dlani Jizerku, v dálce Krkonoše, kolem sebe celé Jizerky. Takový pohled jsem ještě neznal, paráda.

Protože mám dost času, rozhodnu se čekat na slunko, které nakonec opravdu trošku vyleze. Pak se jen nějak vypořádat se stromy a větvemi, převážejícími ve výhledu. Poté už sestupuji do Jizerky a mířím do Panského domu na oběd. Dojím guláš a vidím, že zatažená obloha se dnes už nezlepší.

Nastupuji na zpáteční cestu do Kořenova na autobus, chci stihnout spoj o hodinu dříve, než jsem měl původně v plánu. To se mi nepovede a tak si skoro hodinu počkám na ten původně plánovaný. Večer se doma nese v duchu tradice. A protože ve středu má celý den pršet, sladce usínám s vidinou „flákacího dne“.

Stránky: 1 2 3 4 5 6

Štítky: , , ,