Minulou neděli jsem strávil focením vodopádů Satiny pod Lysou horou. Bylo to moc fajn a fotky se povedly. Uvažoval jsem tedy, že bych si takové focení zopakoval.

Věděl jsem, že vodopády jsou i na Smrku, na Bučacím potoce. A protože Smrk je daleko méně navštěvovaný, než Lysá, počítal jsem, že tak tomu bude i s vodopády. A tím pádem že budou také méně focené – a tím pro mě atraktivnější.

Satina je fajn, ale fotil tam snad skoro každý fotograf přírody z širého okolí. Když jsem googlil Bučací vodopád, předpoklad se potvrdil. Našel jsem sice moc hezké fotky, ale bylo jich proti Satině poskrovnu. Což můj zájem jen posílilo, i když zároveň se mi potvrdil předpoklad, že dostat se k vodopádům bude docela oříšek co se náročnosti přístupu týče.

Na sobotu byla slušná předpověď počasí, která se ráno i potvrdila – takže v 10.30 odjezd z Havířova směr Ostravice. A tam po známe červené, ale ne až na Smrk, ale jen na rozcestí Pod Holubčankou.

A odtamtud po neznačené cestě až k vodpádu. Tam jsem pochopil, že to bude trošku jinak, než jsem si plánoval. Počítal jsem se sestupem k vodopádu – a on to byl výstup, protože cesta vedla pod vodopádem, ne nad ním. A výstup samotný byl docela o držku.

K horním patrům vodopádu jsem dorazil za cenu promočených bot, mokrý a špinavý jsem byl celý, v jednom místě jsem totiž musel projít přímo vodou padající z patra vodopádu. Jaký byl sestup – no po čtyřech…

Pokud se týče mého dojmu z vodopádu, tak jde o divokou, nepřístupnou kaskádu. Satina je taková civilizovaná, tady má člověk dojem pralesa. Větve ve vodě, není se kam postavit, žádná pěšina. Člověk je špinavý, mokrý…ale stojí to za to!

Jen – chce to být moc opatrný. Podmínky nejsou úplně lehké a riziko uklouznutí a pádu je značné – a nešlo by asi jen o zničenou techniku!