Dovolenou v Harrachově jsem si plánoval dlouho, prakticky celý minulý šílený rok. Nakonec jsem vyrazil s Hankou až na konci července, v úterý 23. 7.. Já jel vlakem z Havířova – až do Pardubic RegioJetem, kde se ke mně připojila Hanka, která jela z Brna.

Cesta z Pardubic do Železného Brodu byla až za Hradec Králové nezáživná, oba jsme pospávali. Pak ale vlak vjel do kopců a začalo to být zajímavé. Úsek před Železným Brodem, kde jsme přestupovali, byl moc hezký. Cesta dál je přímo nádherná, malá lokálka až do Tanvaldu a tam konečně přestup na vlak směr Harrachov, to už jsme v horách a cesta je kouzelná.

Ve dvou cesta ubíhala rychle a tak za chvilku stojíme na nádraží v Harrachově, na Mýtinách, akorát stíháme autobus, kterým dojedeme do centra Harrachova, pak deset minut chůze – a jsme DOMA. Já vzpomínám, naposledy jsem tu byl před šesti lety… Vybalíme si, já zavolám strejdovi a podle návodu zapnu kotel.

Hanka si pak jde zdřímnout, já si dávám sprchu, vařím čaj a sedám si ke knížce. Idylka… Když se Hanka probouzí, jdeme nakoupit, projdeme se Harrachovem a zajdeme si do restaurace na večeři. Večer já odpadnu, Hanka dodělává nějakou práci do školy.