Na neděli jsme domluvení s Tomem na společné akci – Hukvaldy. Ráno tedy vstávám a jdu na vlak směr Svinov, kde máme sraz. Hned na nádraží v Havířově potkávám dalšího člena dnešní výpravy, Frantu. A taky se dozvídám, že mezi Vítkovicemi a Svinovem vykolejil vlak, takže máme počkat ve Vítkovicích, kam pro nás Tom s Janou přijedou.

Všechno klape, ve Vítkovicích se setkáváme, sedáme do auta a jedeme na Hukvaldy. Oproti včerejšku je zima, všude je mlha, úplně jiné počasí, než jsem si plánoval, žádné podzimní sluníčko a prozářená barevná obora.

Na Hukvaldech prolézáme místní park, ale Janě začne být brzo zima, takže se vydá do obory „fotit daňky“, jak prohlásila. Já si „takticky“ v očekávání hezkého počasí vzal jen mikinu, takže vyrážím s ní, abych se zahřál.

V parku necháváme Frantu, který jako správný fotograf nenechal stativ doma (na rozdíl ode mě) a teď se v mlze může vyřádit. Společnost mu dělá Tom. Já s Janou pomalu procházíme oboru.

Pak nás dojdou ti dva, ale opět jim utečeme. Žádného daňka není nikde vidět. Navrhuji sejít až k amfiteátru, a tam slyšíme…co?

Jana napřed říká ptáci, ale mě se to hned ze začátku moc nezdálo. Daňci to nebudou, spíš mufloni, ale budou zalezlí někde v lese. Řvou hezky, ale neukáže se ani jeden. Takže to po chvíli balíme, nasazuji zpět záklaďák a věnuji se stromům v mlze.

Dojdeme na rozcestí a uvažujeme, kde je Tom s Frantou. Jana nakonec vytahuje mobil a zjišťuje, že šli na hrad a „už fotí kořeny“ 🙂 Jdeme za nimi a cestou málem chudáka Janu zabije padající ořech. Po chvíli už vidíme naše kamarády a s nimi spoustu dalších fotografů.

Některé jsme už potkali dole v oboře, tady je ale fůra dalších, jako kdyby tady probíhal nějaký fotografický workshop na téma „stromy v mlze“, nebo, jak řekl vtipně Tom, jako kdyby vypustili ven polepšovnu 😀

S některými se dáváme do řeči, měníme kontakty. A taky fotíme.

Tak dojdeme až k hradní bráně. Následuje debata, jestli jít na hrad nebo ne. Počasí za moc nestojí, na zlepšení to nevypadá, a když zjišťujeme, že vstupné je 70- Kč, zamíříme dolů. Cestou se ještě foťáky dostanou ke slovu, ale počasí je snad čím dál horší.

Když slezeme dolů, rozhodneme se zajít ohřát na oběd do hospůdky. Tam probíráme další program. A nakonec po obědě vyrážíme do obce Tichá podívat se na unikátní travertinový vodopád. Moc času nám prohlídka nezabere, spíše hledání, kde to vlastně je – musí pomoct domorodci v hospodě.

Co dále? Jana, Tom a František míří na návštěvu ke známým, které já ale zatím znám jen z Tomových fotek, k Marcele a Lumírovi, kteří mají kousek odtud chatu.

Tam posedíme u kávy a hlavně v teple a pak s konečnou platností uzavíráme dnešní program a jedeme zpět.

Cestou nás čeká překvapení – objížďka. A začíná být jasné, že na nádraží ve Vítkovicích přijedeme pozdě a budeme s Františkem hodinu čekat na další vlak. To se naštěstí nesplní, vlak stihneme na minutu přesně!