Opět Lučina

Proč pořád Lučina? Jarní, podzimní, večerní a nevím jaká ještě? Vysvětlení je jednoduché – mám to tam blízko. Když vylezu z baráku, po deseti, maximálně patnácti minutách chůze jsem „na „Lučině“ – tedy u řeky, lesa u ní nebo na lukách.

Takže – když je počasí a v vzpomenu si na focení, stačí vzít foťák a vyrazit. Tak, jako právě dnes.

Problém však je, že už tady nemohu moc fotit „krajinky“, vše zde už mám vyfocené tisíckrát. V posledním roce jsme pochopil, že klíč k úspěchu jsou detaily a krajinný detail. A na obojí jsem se dnes soustředil.

Vyrazil jsme na chvíli se projít okolo 17h odpoledne. Venku už je cítit podzim, ale teprve ten raný. Slezl jsem do lesa kolem řeky a hledal nějaký ten zajímavý detail, pozdně odpolední slunko pomohlo a něco se našlo.

A já si opět ověřil, že stojí za to sem zajít s foťákem, i když tady už znám snad každý šutr. Dá se říct, že celé okolí řeky v Havířově už je tak trochu můj ateliér :).

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..