Ostružná 2011 – Jeseníky a Rychlebky

  • Rubriky příspěvkuKrajina
  • Komentáře k příspěvku0 komentářů

Čtvrtek – Šerák-Obří skály

Ve čtvrtek se probouzím, konstatuji, že jsem celkem v pohodě a koukám z okna. A ono svítí slunko a vidím modrou oblohu. Při snídani se rozhoduji, že vyjedu lanovkou z Ramzové na Čerňavu nebo přímo až na Šerák a odtud půjdu přes Obří skály, které už jsme navštívili v neděli, na Ramzovou a pak kousek po silnici do Ostružné.

Po snídani vylezu na terasu a obhlížím počasí. Stále je hezky, ale nad Rychlebkami vidím černé mraky. Zatím se ale nedá určit, co z nich bude a kam se pohnou. Po půl desáté vyrazím, abych stihnul lanovku v 10h. Než ale dojdu na Ramzovou, zatahuje se a mraky z Rychleb se přesouvají nad Jeseníky.

Na lanovku dojdu akorát, ale rozhoduji se počkat na půl jedenáctou a vyčkat, co z toho bude. Taky se nakonec rozhoduji, že lanovkou pojedu na Čerňavu a na Šerák se vylezu pěšky. Za půl hodiny se počasí ale nemění, spíš naopak. Sice stále byly na zatažené obloze „okénka“, ale než aby se zvětšovaly, spíše mizely. No co…vyjedu na Čerňavu a uvidíme. Ovšem když tam lanovkou dojedu, začíná kapat. Po chvíli ale přestane, takže vyrážím směr Šerák.

Počasí je ale opravdu lepší, než včera, je větší teplo, viditelnost také lepší, jen je pod mrakem. Ale ani to neplatí pořád. Kousek před Šerákem na chvilku sluníčko zasvítí. Pak sice zmizí, ale to je příslib lepších podmínek. Dojdu na Šerák, zkonstatuji, že oproti včerejšku krásně vidím do údolí na Jeseník. Pak se ale zase zatahuje. A začíná jemně pršet.

Zajdu si do chaty na oběd, ze kterého je nakonec jedna topinka, a když vylezu ven, nestačím se divit. Okolo mraky, viditelnost hrozná. A k tomu déšť. V chatě není kde sednout, takže jsem rád, že deštík polevuje, sedám si ven a koukám…najednou zafouká vítr, odnese mraky – a Jeseník v údolí je zpět. Tohohle se zopakuje ještě asi dvakrát.

Pak se počasí ustálí, dokonce zasvítí sluníčko. Vyrážím na cestu směr Obří skály. Hned u Šeráku cvakám pár fotek, hlavně pohledy do údolí. Po chvíli, když scházím do lesa, se zase zatahuje. To mě ale tak nemrzí, jen doufám, že na Obřích skalách se zase udělá lépe. Když vyjdu z lesa na vykácený svah a pod sebou vidím Obří skály, skoro to tak vypadá.

Sundávám batoh, sedám do trávy, chci udělat fotku skal..a ani si nevšímám černého mraku, který jde za mými zády od Šeráku. Najednou ale padá jedna kapka, pak druhá…a začíná prudký liják. Vytáhnu rychle z batohu pončo, schovám foťák do báglu a scházím k Obřím skalám. Bouda je ale plná lidí, ti stojí i venku pod stříškou a tlačí se na sebe.

Neváhám, ujdu pár metrů a schovávám se pod převis skal, kde mám místa spoustu, a jen sám pro sebe. Urovnám věci v báglu, při sestupu jsem to tam v deště házel jen tak, zapnu pořádně pončo – a dešti se můžu smát. Ze dvou stran je jasno, mrak se rychle posouvám někam dál. Déšť nemůže dlouho vydržet, říkám si… Za chvíli už je opravdu liják pryč a jen drobně prší.

Všichni lidí z boudy rychle mizí pryč, ale já čekám dál, tak nějak stále doufám, že by se mohlo udělat úplně hezky. A taky, že jo! Stále prší, ale začíná svítit slunko, pak déšť rychle končí. Sundávám pončo a nechávám ho uschnout, vytahuji z batohu foťák, nasazuji polarizační filtr a vyrážím fotit. 

No a už je čas vyrazit na závěrečný sestup. Ještě se mi otvírají poslední hezké výhledy do krajiny, takže Olympusek se dostává ke slovu, a pak už jednotvárná chůze po asfaltu. Dostanu se skoro až k Ramzové, když začíná opět pořádně pršet. Dál pokračuji v dešti a za něco přes půl hodiny jsem doma v Ostružné. Roman s Pájou byli v lese na hříbcích a prolili daleko hůř, než já.

Večer se počasí se začíná lepšit, když jdeme o půlnoci spát, vypadá to nadějně. Uvidíme zítra, to by měl být na programu Paprsek – takže Rychlebské hory.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..