Podzim u Těrlické přehrady

O tom, že mám moc rád podzim u vody, jsem už psal. Rád vzpomínám na klukovská léta, kdy jsem s tátou poctivě chodil víkend co víkend na ryby. Výsledky tomu však nějak neodpovídaly. 🙂 Ale atmosféru podzimní přehrady mám opravdu moc rád. Ať již za raní mlhy, nebo za krásného babího léta.

A právě takové počasí bylo dnes. Na začátek října nádhera, slunko svítilo, nádherně teplo, dalo se chodit jen v tričku s krátkým rukávem (no, to berte s rezervou, já se při -5 °C přestávám potit 🙂 ). Zkrátka, okolo 13h jsem dostal najednou nápad sebrat foťák, sednout na autobus a zajet na hráz Těrlické přehrady a odsud jít pěšky kolem vody až na Pacalůvku.

K volbě téhle trasy jsem měl ten důvod, že ji prakticky neznám. Okolí Pacalůvky a dál, směrem na záchytnou hráz, mám prochozené slušně. Tady jsem však mockrát nebyl, hlavně ne s foťákem. Jde o pustější část přehrady a také to mě lákalo. Takže jsem se z minuty na minutu rozhodl, pobral věci, mrknul na net, v kolik mi jede autobus a za zhruba hodinu, ve 14.30, jsem už stál na hrázi Těrlicka.

Počasí bylo přímo nádherné, typické babí léto, opravdu příjemně teplo, i zde u vody. Prošel jsem trasu a rozhodně nelitoval, splnilo se očekávané a našel jsem hodně motivů pro focení, půvabné scenérie podzimní přehrady se přímo nabízely. Tak jsem došel (čti profotil se) až na Pacalůvku. Tady mě ještě čekalo překvapení v podobě dvou labutí u břehu, ke kterým se dalo bez problémů přiblížit na pár metrů. Nejde sice o věc až tak vzácnou, ale potěšila…

Nadešel čas podívat se na hodinky a na lístek, na který jsem si prozíravě napsal časy, kdy mi z Pacalůvky odjíždí autobusy na Havířov. A rozhodl jsem se pro autobus v 17.28. Co se zbývající skoro hodinou ? Protože jsem nějak vypustil snídani i oběd a nahradil je svačinou za chůze, zašel jsem si do oblíbené hospůdky V Zátoce na pivo a langoš.

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..