Když jsem si našel v červnu práci, dovolená pro mě byla ztracená. Bylo mi jasné, že zlaté časy prázdnin jsou jednou pro vždy pryč. Jenže díky mimořádnému štěstí na šéfovou nakonec nebyl problém si vzít pět dní volna. Když se k pracovnímu týdnu přidají dva víkendy, tak s tím už jde něco dělat.

Vždycky jsem moc chtěl zažít Harrachov, Krkonoše a Jizerky na podzim mimo sezónu, bez lidí. A když jsem zjistil že státní svátek, den Sv. Václava 28. září, připadá na pondělí, bylo rozhodnuto. Pojedu týden před 28.9., abych mohl pobyt natáhnout na maximum. Naplánováno, pak chvíle napětí, co na to šéfka – schválí mi dovolenou, nebo ne? Schválila!

A tak v sobotu 19.9. začíná vytoužená dovolená. Klasicky RegioJet v 5.20 z Havířova do Pardubic a pak dále a na Železný Brod, Tanvald a Harrachov. Díky výlukám (ovšem trošku jiným, než loni) je cesta lehce komplikovanější. Navíc mám naplánovanou odbočku do Jablonce nad Nisou. Tím pádem jsem v Harrachově až zhruba v 18h odpoledne.

Vybalit, vyvětrat, pustit kotel. Dát si sprchu a pak si skočit do “Prahy” na večeři. To už je skoro tma. A já koukám, že Harrachov je mrtvý! V hospodě pár místních, jinak nikdo. Po večeři se jdu ještě projít, až po počátek Rýžoviště. Oproti létu je to tady skutečně město duchů. Příjemná procházka, babí léto ve vzduchu. Po návratu domů usnu na horském vzduchu, utahaný celodenním cestováním, jako zabitý.