Zkouškové za mnou, v pondělí poslední zářez na pažbě a už „jen“ obhajoba bakalářky a státnice. Než se začnu opět prát s učením, rozhodl jsem si udělat pár dní volno.

Venku bylo v úterý hezky, váhám – kolo a stihnu hokej „našich“, nebo nápad, který už nějakou dobou mám – návštěvu Polského Těšína. Vyhrává Těšín a tak něco po 15h vystupuji v Českém Těšíně po 20 minutách cesty z vlaku a mířím přes most do Polska.

Projdu se trochu městem, zastavím se na náměstí, které je výstavné, plné sympatických hospůdek a kaváren se zahrádkami, ale na ty dnes nějak nemám náladu.

Protože zbytek města zdaleka nedosahuje výstavnosti náměstí, zamířím k hlavnímu cíli – Piastovské věži.

Věž je pozůstatkem hradu ze 14. století, který zde na Hradním vrchu stával. Vysoká je 29m a je z ní krásný rozhled. Kdysi dávno, když jsem byl malý, jezdili jsme na Silvestra ke známým do Těšína a na věži jsem s tátou a známými byl. Na Silvestry tady jsem se vždycky moc těšil, hlavně na naše řádění s kamarádem v parku u řeky, kde bydleli…kde ty doby jsou… Vzpomínal jsem a došel až na Hradní vrch.

Přivítal mě krásně upravený park, nádherně svěže zelený, jak už to na jaře bývá. Vypadalo to nádherně! Pokračoval jsem dále a došel k krásné románské rotundě s. Mikuláše z 11. století. Nikon dostal možnost se předvést, v kouzelném jarním prostředí parku pastva pro oči.

Pak jsem došel pod věž, udělal několik fotek a řekl si, že je čas vylézt nahorů. Bylo po 17h, věž otevřena do 18h, takže ok. Vstupné 40- Kč, placení v českých korunách není problém. Vylezl jsem po schodech (nácvik na zítřek, na hory) a už mám oba Těšíny pod sebou. Krásný pohled. Na obzoru Beskydy, naše i polské, řeka Olše či Olza…paráda.

Pofotil jsem, slézám dolů a pomalu mířím parkem zpět a přitom vychutnávám jeho prostředí. Opravdu, vřele doporučuji k návštěvě!