Po první části, věnované naší dlouhé cestě a plavbě na ostrov Helgoland, jsem v minulém článku psal o první celém dni na ostrově, včetně přejezdu za tuleni na vedlejší ostrov Düne. V tomto díle se za tuleni na Düne podíváme opět, ale také se více projdeme po samotném Helgolandu. 

Včerejší den, strávený na plážích Düne, se projevil, mimo docela slušné večerní únavy (nachodil jsem podle hodinek 18 km a chůze v sypkém písku je docela náročná), taky poněkud více nepříjemným způsobem. Parádně jsem se spálil v obličeji. Opalovací krém jsem nějak pozapomněl a slunce tady peče a i když člověku nijak extra teplo není a neuvědomí si to, spálí si xicht raz dva. Potkalo to nejen mě, ale i další z party.

Ráno jsem vstal lehce rozlámaný a nebyl jsem asi sám. Dokonce i ranní focení terejů jsem dnes vypustil a přispal si. U snídaně jsme pak domluvili, že se projdeme trošku po ostrově, nepojedeme hned dopoledne na Düne. 

Vyrazili jsme tedy opět směrem k terejům, ale po krátké zastávce na pár fotek jsme pokračovali dále a sestoupili na opačné straně ostrova po dlouhých schodech až na pláž – jedinou přístupnou na ostrově, pokud jsem zachytil správně.

Po ní jsme pokračovali až do přístavu, kde jsem se oddělil od ostatních a šel si prohlédnout napřed muzeum, připomínající bombardování ostrova britskou RAF za války, a pak jsem si trošku prošel město, kdy jsem se tlačil co nejvíce do domorodých uliček a co nejméně do centra pro turisty. 

Poté mi přišla zpráva od Michala, že po obědě vyrážíme na Düne. Vrátil jsem se tedy procházkou na hotel, skočil si na oběd a po něm následovala plavba “MHD” na Düne. Počasí nebylo zdaleka tak pěkné, jako včera, chvílemi bylo úplně pod mrakem. Vzhledem k mému spálenému obličeji jsem to ale přijal s povděkem. 

Osobně jsem se chtěl dnes věnovat na Düne ptákům v jednom místě, které jsme včera objevili – v zátoce za ochrannou hrází ostrova, vlnolamem, vznikala za odlivu laguna, ve které se to hemžilo všemožnými fógly. Kluci tam včera fotili kulíka a já ho nutně potřeboval taky nafotit.

Musím říct, že dnes jsem mnohem lépe odladil oblečení. Včera jsem měl zateplenou větrovku, ve které mi bylo na slunku dost horko. Ovšem bez ní, skrze vítr, mi zas hned byla zima. Dnes jsem měl jen tričko a lehounkou šusťákovku proti větru – a  to se pro mě ukázalo jako ideální. Vítr bunda odclonila a jinak mi i tričko stačilo a zima mi nebyla.  Taky jsem dnes nezapomněl sluneční brýle, a i když nebyly dnes až tak potřeba, stále jsem za ně byl moc rád. Tedy takový tip pro případné návštěvníky ostrovů…

Čekání na odliv jsem si vyplnil pruzením ústřičníků a tuleňů. Poté jsem se přesunul k laguně a světe div se, měl jsem úspěch. “Kulík ze septimy, to je plajer!”, jak během focení řekl Robert, který vzpomněl na  klasický film Škola základ života. 

Když jsme se nabažili focení kulíka, respektive ten bez pozdravu odletěl, vydali jsme se ještě za tuleni a  já našel, co jsem hledal dva dny – malé tuleňátko, které leželo trošku stranou ostatních a při focení parádně spolupracovalo.  Pak se zadařilo a na pláži jsme s Robertem objevili i vyhřívající se kajky, které jsme taky ještě chtěl nafotit.

Protože večer se už pomalu blížil, domlouvali jsme se, jak dále. Sofi chtěla zůstat ještě na Düne a my jsme se naopak vypravili zpět na Helgoland, naposledy na západ slunce u terejů. 

Asi se na mě podepsala únava, ale dneska už to taková sláva, jako včera, nebyla. Přesto jsem se pokusil vytěžit z posledního večera maximum. Pak už skládáme foťáky do batohu a vyrážíme na hotel, kde už pomalu balím na zítřejší odjezd domů.