Po předchozích dílech, kdy jsem psal o naší cestě na ostrov Helgoland v severním moři, o prvním dni, stráveném na Helgolandu a plážích Düne, a druhém dni na ostrovech, který byl poslední před odjezdem, jdeme nyní do finále. 

Dnešním dnem se náš pobyt na tomto kouzelném místě, plným mořských potvor, létajících, plazících se i plovoucích, naplnil. 

Díky tomu, že jsme začal balit už večer, jsem ráno brzy hotov a po snídani se rozhodneme ještě pro poslední procházku po ostrově. Zamíříme samozřejmě prvně k terejům, rozloučit se, jako slušná návštěva.

Já chvilku otravuji i alkouny, ale ti jsou stále příliš daleko pro můj objektiv (a to se bavíme o ohnisku eq 800 mm).  Přitom se vzdálím trošku od party a Petr mi následně za tento prohřešek uděluje důtku – odcházíme na procházku po ostrově, směrem k majáku a na nejvyšší, vyhlídkové místo.

Opět je krásně, slunko docela peče a na můj spálený xicht je to docela peklo. Jsem proto vcelku rád, když zalezeme na oběd do stínu u hospůdky. Poslední dlabanec na ostrově a je cesdta vyrazit, naložení jako soumaři, do přístavu.

Cestou ještě nákupy pár suvenýrů pro blízké doma a pak už sedíme u přístavu, vedle hromad zavazadel, a čekáme na nalodění. 

Konečně můžeme na palubu, uvelebíme se a užíváme si poslední fázi naší výpravy. A přitom taky rekapitulujeme, jak se povedla. Za mě, naprosto na jedničku. Počasí jsme měli skvělé, parta byla úžasná! Poznal jsem skvělé lidi, se kterými, jak doufám, se ještě někdy sejdeme na další společné výpravě. A třeba i příští rok přímo tady, zase na Helgolandu.

Už teď totiž vím, že bych toho tady chtěl nafotit mnohem více, než se mi zatím povedlo. Ono je skoro nereálné to napoprvé za těch pár dní stihnout.  

A nějaké tipy na závěr? Oblečení, jak jsem psal již v minulém článku – velmi mi vyhovovala kombinace lehká větrovka a pod ní jen triko – případně by bylo fajn teplejší triko s dlouhými rukávy z Merina. Sluneční brýle jsou zde nutnost, aspoň pro moje oči! Rovněž tak opalovací krém určitě přibalit – a to já opravdu nejsem náchylný na spálení. Ze stejného důvodu příště budu mít klobouk, který chrání obličej a trošku i krk a zátylek. Pro focení vleže se hodí nepromokavý komplet, jinak jste od písku hned mokří.

To jsou asi tak zásadní věci, které mi při zpáteční cestě jdou taky hlavou, co jsme udělal blbě, co příště udělat jinak… 

Plavba uplynula rychle, najednou je tu už přístav, vylodění se a dlouhá cesta až do Olomouce, kde nad ránem sedám do u Michala odstavené Fabky a s Petrem máme před sebou poslední fázi cesty – z Olomouce do Havířova. Je neděle brzy ráno, dálnice prázdná. Před 8h ráno jsme doma, vybalím, dám si sprchu, a jdu spát. Tohle dobrodružství pro mě skončilo, teď už se jen prohrabat spoustou fotek, vzpomínat a těšit se na další pokračování.

Závěrem děkuji jak organizátorům –  Míšovi a Sofi z Fotocesty.com, řidiči Robertovi, který nás nejen v pořádku dovezl, ale byl i perfektní parťák při spolubydlení na Helgolandu,  a všem dalším účastníkům zájezdu. Sešla se parádní parta, se kterou mi bylo ctí a potěším strávit pár dní v tomhle ostrovním ráji. Takže: Sofi, Míšo, Roberte, Ivane, Romane, Petře a Edo: těším se na další společnou akci!